Dvou koloběžka K52

a neb kde se kradou nápady a jak se vyhrávají závody

Zlatá pro Petra a Janu	Volal mi spokojený zákazník z Rožnova pod Radhoštěm, kterak si krásně "vytunil" koloběžku. On vlastně spokojený nebyl, protože jen co mi popsal všechna vylepšení, tak přišel obrat o 180 stupňů. Prý si té krasavice moc neužil, protože mu ji ukradli. Rožnov p.R. za nic nemůže, ale použiji jej jako oslí můstek. Mně také sebrali, ne sice koloběžku, ale nápad. Koloběžkový pochopitelně. Se svou opravdu netypickou koloběžkou si již hraji několik let a výsledky jezdím předvádět do Bechyně na Koloběžkovou Grand Prix. Nevadí mi, když si fandové do koloběžek sem tam nějaký dobrý nápad vypůjčí, vždyť na dobré nápady zcela zdarma mám stránku. Když si ale moji myšlenku přivlastní někdo, kdo se výrobou koloběžek živí, tak to zrovna košer není.
	První představení, ještě bez všech dnešních technických vychytávek, proběhlo v roce 2006, kdy jsem se s kamarádkou Andreou dostal na bednu. Další rok díky nezvyklé kategorii 5-ti koloběžek se povedlo získat zlato a loni pro změnu s tříkoloběžkou ocenění za mezinárodní posádku. Letos se povedlo mně a vsetínské kamarádce Janě s dvoukoloběžkou pod názvem "Valašská ohýbačka" získat zlato a krásnou trofej v kategorii K2-mix.

Pokud máte představivost, tak asi tušíte, jak koloběžka K52 vypadá a jaké má vlastnosti. Koloběžka, na které jsme vyhráli, nebyla ještě ani nabarvená, protože ji čeká drobná úprava než půjde do sériové výroby.
Začnu odzadu: Označení K52, nemá nic společného s bombardérem B52 (možná někdy na ní jezdci zažijí pocity pilota bombardéru), ale logicky navazuje jako dvojka za K5-ku. A ne jen dvojka, ale i trojka, čtverka, pětka... Teoreticky půjde poskládat libovolně dlouhá kolobka. Každý, kdo vlastní K5 (později i K6) si bude moci pořídit dvoukolobku, kterou snadno uloží do kolárny i do auta. Stačí pár minut snadné montáže a může se svým partnerem vyrazit na výlet nebo na trénink.
Trénink je na začátku opravdu potřeba, detaily si ponechám na později, až se kolobka bude prodávat. Teď jen pár příjemných postřehů s mých zatím nevelkých zkušeností.

S kolobkou jsme jezdili v Moravském krasu, kde jsem se střídal s Jirkou v pilotování a zátěž nám dělal jeho šestiletý syn. Zkušenost: výborná, dítě se nenudí, musí spolupracovat (náklon, brzdění) a když chce může "pomoct" s odrážením :-) Až se unaví, snadno jej dovezete do cíle. Trať byla kopcovitá, sjezdy i přes 50 km/hod a stoupání se srdcem v krku a dechem v pr...

Další trénink probíhal na vsetínských cyklostezkách kolem Bečvy i v kopcích s Janou, výbornou plavkyní, která s kolobkou zrovna moc zkušeností nemá, přesto jeden den a pak jedno zkušební kolečko stačilo na vítězství v naší kategorii.

Poslední zkušenost - jízda s Jirkou, mnohonásobným mistrem ČR. Vzhledem k tomu, že také patřím k dobrým koloběžcům, tak šlo o pěkný sportovní zážitek. Projeli jsme naše zkrácené tréninkové kolo a obě těla dostala pěkně zabrat. Na rychlý trénink vřele doporučuji.

Testování v Moravském krasu

... trojkolobka na Koloběžkové Grand Prix 2008

... šťastná vítězka v kategorii K2mix s trofejí Koloběžkové Grand Prix 2009

... pohoda v Bechyni na Koloběžkové Grand Prix 2009

... třetí ze zlínského týmu v roce 2009