 Oprava starého blatníku |
Pořekadlo o kovářově kobyle a ševcově ženě není třeba připomínat. Obě chodí bosé. Málem jsem tenhle článek začal stejnou větou jako ten předchozí. Opět podnět k napsání přišel od jednoho ze zákazníků. Docela obyčejná objednávka, jakých za rok příjdou desítky. K ní popis jak se blatník namotal na zadní kolo. Celkem běžná věc říkám si, kdyby ho včas vyměnil, nic se nestane. Taky se mi třepe a drnčí. Taky si říkám ještě to vydrží. Nakonec až upadne, výměna je to otázkou pěti minut. Když se pak u chrániče paty vyrval úplně, tak najednou nebyl čas na výměnu. A jelo se dál až do jednoho skoku při jízdě nočním Zlínem. Rozloučení s blatníkem bylo krátké a efektní. Zadní kolo jej vtahlo pod sebe kolik mu dovolila vzpěra a okamžitě se zablokovalo. Dál už jsem pokračoval po plechu smykem doprovázeným rachotem a jiskrami. Blatníků mám v dílně plnou bednu, ale zkusil jsem si jak je na tom ten kdo se o svého "kamaráda do deště" řádně nestará. Na fotkách (sorry, po ruce byl jen mobil) je snad vidět řešení za dvě kačky. Jediné potřebné nářadí bylo kladivo a o spojení s chráničem se starají dva vázací pásky (kabelbinder) Tohle "valašské řešení" zkouším od 12.11.2009. Až blatník umře totálně, dám vědět na této stránce. Třeba to nezruinuje můj kšeft s náhradními díly :-) |
|